Svátek má: Důvěra • Objektivita • Svoboda • Tradice 

Menu

D.O.S.T. - Declaration SignatářiSněmy signatářů Prohlášení iniciátorůAkce signatářů

Prohlášení - výzvy - otevřené dopisy

Dost bylo antidiskriminace

Prohlášení Akce D.O.S.T. k politickému zneužívání antidiskriminační a lidskoprávní problematiky
Donedávna se zdálo, že čas nerozumných ideologií definitivně skončil s pádem komunismu. Bohužel, bylo to jen zdání. Dnes totiž stojíme tváří v tvář nástupu nové iracionální ideologie ohrožující základní principy svobody a přirozeného řádu.

Ke svému šíření tato ideologie zneužívá mimo jiné i problematiku lidských práv, respektive jejich svévolný výklad, a módní zaklínadla politické korektnosti. Cílem jejího útoku jsou tradiční hodnoty naší civilizace, přirozené kulturní a sociální vzorce a v posledku i stávající politický systém garantující občanům jejich práva a svobody.

Tato ideologie se z neznámých důvodů těší značnému vlivu a podpoře v některých strukturách současné světové politiky, jak zřetelně dosvědčuje hromadné zřizování zbytečných „ministerstev lidských práv“ či vládních zmocněnců a neprůhledných lidskoprávních organizací, tak či onak státem dotovaných, které můžeme sledovat ve všech zemích našeho civilizačního okruhu, aniž existuje relevantní společenská poptávka většiny občanů těchto zemí po zmíněných institucích. Kdo a proč je vlastně chce?

Pokud jde o Českou republiku, je odpověď na první z těchto otázek relativně jednoduchá: Zřízení prapodivné funkce ministra pro lidská práva našemu státu doslova vnutila EU. Pochyby o smyslu této funkce, jež v české společnosti trvají od jeho založení, byly přitom brzy potvrzeny samotným působením jeho dvou dosavadních protagonistů, Džamily Stehlíkové, prosazující mimo jiné proslulý návrh zákona, jímž měl stát chránit děti před rodičovskými pohlavky, či tzv. antidiskriminační zákon, který vnesl do českého právního řádu princip presumpce viny, a Michaela Kocába, který veřejnost upoutal jednak prosazováním adopcí dětí homosexuálními páry a jednak svou okázalou demisí a krkolomným návratem.

Zmíněná témata ostatně dobře ilustrují oč se vlastně v případě politického zneužívání lidskoprávní problematiky jedná. Podívejme se na ně zblízka. Pokud jde o ochranu dětí před týráním, je dostatečně zajištěna platnými zákony ČR a je zřejmé, že možné nedostatky v této oblasti, např. případy domácího násilí, nejsou způsobeny nedostatky legislativy, nýbrž obtížným dohledáváním těchto případů a nedůsledným prosazováním práva. Přesto „podřízení“ ministra pro lidská práva přišel s návrhem legislativní normy, která byla nejen nadbytečná, nýbrž obsahovala v sobě nebezpečnou potenci kriminalizovat zcela nezávadné formy jednání (např. výše zmíněný rodičovský pohlavek) a tím danou problematiku jen zamlžovat. Je jen příznačné, že přitom zcela ignorovala jiné ohrožení dětí v rámci výchovy, které je v současné západní Evropě bohužel stále častější, totiž masivní podávání farmaceutických prostředků dětem, (zejména sedativ), k čemuž sahají někteří nezodpovědní či nedostatečně informovaní vychovatelé (namísto „nebezpečného“ pohlavku). Jediným skutečným efektem někdejšího návrhu „fackovacího zákona“ Džamily Stehlíkové tedy bylo jen další prohlubování atmosféry nedůvěry mezi rodiči a dětmi, zpochybnění tradičních socio-kulturních vzorců a znejistění celé společnosti v tom, co je a co není správné. O pomoc ohroženým dětem tu však evidentně nešlo.

Stejně je tomu s návrhy exministra Kocába na legalizaci adopcí dětí homosexuálními páry. Současná legislativa totiž adopce dětí homosexuály v zásadě nezakazuje. Adoptivním rodičem se může podle platné legislativy stát i nesezdaný jednotlivec, pokud šetření pověřených institucí prokáže, že se nejedná o pedofila a má i další sociální předpoklady plnit funkci adoptivního rodiče. Zda jde o heterosexuála nebo homosexuála přitom nikdo nezkoumá. Není tedy pravdou, že homosexuálně orientovaní lidé nemohou adoptovat děti. Smyslem Kocábových návrhů také nebyla snaha pomoci homosexuálům nebo snad dokonce osamělým dětem, nýbrž útok na tradiční chápání rodiny. Výslovná legalizace adopcí dětí registrovanými homosexuálními páry, jíž se exministr Kocáb dožadoval, neměla význam praktický, ale deklarativní a demonstrativní. Měla dát společnosti na vědomí, že stoupenci nové ideologie prosazují totální změnu západní civilizace (v oblasti veřejné i nejintimnější) a že mají dostatek síly ji provést. Totéž bylo ostatně i cílem někdejšího přijetí tzv. zákona o registrovaném partnerství.

Tzv. antidiskriminační zákon, jež byl bohužel parlamentem přijat, navíc vytvořil nebezpečný precedens. Ačkoli má údajně chránit některé skupiny občanů před diskriminací, ve skutečnosti připravuje půdu pro možnou diskriminaci kohokoli. Přenesl totiž část důkazního břemene při případném soudním jednání na obviněného, což znamená, že občan, obviněný z úmyslu diskriminovat, musí soudu dokazovat, že takový úmysl neměl. Spojení tohoto problematického principu s výše zmíněnými „nápady“ ministrů pro lidská práva může vytvořit skutečně nebezpečnou situaci, znamenající faktickou likvidaci základních občanských svobod.

Akce D.O.S.T. považuje za nepřijatelné, aby byly všechny tyto nebezpečné tendence a exhibice moci nové ideologie nadále prezentovány jako jakýsi veřejný zájem, aby z půdy „úřadu“ ministra pro lidská práva expandovaly do agendy ostatních vládních a veřejných institucí (jak už se v jistém směru děje např. v agendě ministerstva školství) a aby byly hrazeny z daní občanů ČR.

Proto Akce D.O.S.T. žádá, aby byla samoúčelná a zavádějící činnost lidskoprávních úředníků včetně „zmocněnce“ Michaela Kocába ukončena a celá tato agenda z českého veřejného života odstraněna. A to právě v zájmu uchování přirozených lidských práv, svobody a zdravého rozumu.

V Praze dne 23. dubna 2010

Za Akci D.O.S.T.: Petr Bahník, Ladislav Bátora, František Červenka, Jiří Hejlek


© 2010 Akce D.O.S.T. - Důvěra - Objektivita - Svoboda - Tradice - akce-dost@seznam.cz | webmaster