Nebudu psát o mediálně módním chemickém výrobku čert ví koho, použitého čert ví kým. O plyn sice především jde, ale jsou to jeho dodávky do EU z USA, aby hlavně nebyly z Ruska. Jde o obchodní záležitost. Roury po dně Baltu nebo terminály na LNG je to, oč tu běží. Naši spojenci na západě, ke kterým naše demokratická reprezentace dle svých slov stále pluje, asi protože jsou zámořští nebo jen za kanálem, hledají důvod k válce, casus belli, jak tomu bylo už mnohokrát v minulosti. Válku však obchodem v naší humánní době nezdůvodníte. Když válčit, tak jedině na obranu hodnot!
Přesto si horkou válku spojenci nedovolí, jen budou hospodářsky, propagandisticky i „sportovně“ Rusko dusit, tak jako dusily USA hospodářsky před Pearl Harbour Japonsko. A budou doufat, že Rusku dojde „kyslík“, jako kdysi Japonsku.
A nás budou dusit stále novými „informacemi“ o ruské zvůli, která nás ohrožuje. V tom informačním povyku pak o podstatných záležitostech, třeba o přijetí Dublinu IV. a zvýšení plateb do Bruselu, nebude nic slyšet.
Pokud by se spojenci z NATO a EU na evropské pevnině domnívali, že válka, o kterou si koledují, bude vítězná, pletli by se, jako obvykle. Žádná nebude, leda omylem. Bude jen řev a žvanění. Případně další taškařice, možná horší a trapnější než s plynem či plutoniem.
Pochopitelně to angloameričtí gauleitři na kontinentu ví, včetně Merkelové a Macrona, ale co mohou jiného pod Angloamerickou zámořskou kuratelou dělat? Co si mohou dovolit, předvedl nám nedávno v lokálním šapitó Babiš s Ryanem. A bude předvádět čím dal víc. Stačí, aby zámořský pán lusknul prsty. A to byl jen čert třetí třídy.
V minulosti bylo kvůli vyvolání války nutno zastřelit v Sarajevu tlustého arcivévodu nebo předstírat přepadení vysílačky v Gliwicích, případně nechat si potopit pár zastaralých lodi v Pearl Harbour. Jedna současná chatrná bondovka určitě nestačí. A navíc do zámoří i nejedna raketa doletět může.
Heslo Holywoodu za 2. světové války znělo: „porazíme nepřítele filmem“. Tak se stalo. V Koreji, Vietnamu, Afghánistánu se už to nepovedlo, i když filmů natočili ještě víc. A bomb také hodili víc.
Nicméně musíme vzít na vědomí, že filmový průmysl v USA funguje ještě líp než ten zbrojní, aspoň pokud jde o technické fígle. Neberme to na lehkou váhu, protože v TV uvidíme spoustu super filmů, kterými bude Rusko poraženo. Už brzo. Ještě že nás EU svými směrnicemi odzbrojilo, protože po shlédnutí filmové produkce Holywoodu, bychom vzali flinty a šli na Rusa, se Schwarzenbergem včele, jak za Napoleonova tažení. A jak to tehdy dopadlo!
Současný úřadující Churchill v sukni se možná domnívá, že válku muže opět vyhrát. Pokud se podíváme na mapu světa a na rozlohu Velké Británie v r.1939 a uvidíme jak se zcvrkla ještě za života vítězného Churchilla, tušíme, ze i samotný král Pyrrhos musí blednout závistí nad takovým vítězstvím. Jak prý Pyrrhos pravil: „ještě jedno takové vítězství a je se mnou konec“.
Ať už je Churchill v kalhotách nebo v sukni, chlastá nebo abstinuje, Velká Británie už dávno není co bývala. Ale ještě aspoň je, i když ne moc velká.
Pokud tohle současné anglické neštěstí obývající Downing street touží jít ve slavných Winstonových stopách, odplujme raději od jejich věrných spojeneckých břehů, ze kterých nás v minulosti hrdinně bránili, třeba i do Patagonie, protože jen tam její vítězství přežít můžeme. Pokud tedy k válce dojde, protože omylem k ní může dojít. Válka je však možná i kvůli spojeneckému intelektuálnímu potenciálu, který si uvědomíte, když slyšíte třeba anglické ministry zahraničí nebo obrany.
České rčení říká: „nechoď Vašku s pány na led …“. Dosaďme si místo „pánů“ spojence, se kterými prý sdílíme jakési hodnoty. Pro nás v naší útulné české kotlině z toho plyne, že se nám změní velmi rychle v horký pekelný kotel. Hodnoty už sdílíme skoro 30 let a máme z toho akorát holý zadek. Chceme přijít i o něj?
Naši spojenci jsou našimi pány, tak si nic dosazovat nemusíte, rčení platí tak je říká. O jaké „sdílené hodnoty“ jde, zeptejte se pánů Jandy & Hokovského z Evropských hodnot, případně některého z lídrů demokratického klubu v PS, přesněji řečeno toho debaklu zdravého rozumu a slušnosti. Třeba Hurvínkovi podobného lídra 5% strany, který připomněl soudruha Džugašviliho, protože ten nám zatrhnul přijetí Marshallova plánu před 70 lety a jen kvůli tomu máme stále nízké mzdy. Nyní sdílíme všechny vymoženosti západní ekonomiky už skoro 30 let a platy jsou třikrát nižší než v Německu. Takové však budou i po všechna další desetiletí, protože do Ruska a Číny může vyvážet jen Německo a my musíme zůstat jen německými subdodavateli. Vybrali jsme si boj za svobodný Tibet a ukrajinský Krym a máme díky tomu zasloužené mzdy. Vybrali jsme si a sdílíme evropské hodnoty, ne české národní zájmy. Nebo nám je někdo v TV vybírá?
Hodnoty jsou jistě dobré, zvláště hodnoty zdravého rozumu. Stále zapomínáme, že takových hodnot se drželi vždy Angličané a nyní i USA: „My nemáme trvalé přátele ani trvalé nepřátele, my máme jen trvalé zájmy“. Za takové formulování zahraniční politiky mám v hluboké úctě premiéra Velké Británie Palmerstona i jeho žáky v USA, H. Kissingera a G. Friedmanna. D. Trump se toho také drží a netají se tím. Hodnotáři jsou proto z něho zmatení.
Jsem však zděšen ze všech hodnotářských žvanilů, kteří brání něco, co už dávno s žádnými hodnotami nemá nic společného. Ale buďte si jisti, až se zase tihle lide sejdou a budou o obraně hodnot ledacos vykřikovat, že oni nebrání nějaké všelidské hodnoty, ale jen své zájmy, své menší nebo větší veřejnoprávní a neziskové krmelce a politické prebendy.
Že je však i něco, čemu se říká národní zájmy, to už zavrhly „naše elity“ hned po plyšáku. Angloameričané na své zájmy nikdy nezapomínají. A v tom smyslu jsou věrohodní. Hodnoty už měli a mají všelijaké, stejně tak spojence. Zájmy zůstaly stejné. Jaké? Domyslete si sami.
Jaká bude naše budoucnost v dohledné době, nazíráno v kontextu s EU a NATO „sdílených hodnot“ a jak dopadne obrana před ruským plynem nebo spíš kvůli preferenčnímu nákupu dražšího amerického plynu?
Po brexitu budeme muset za Angličany přisypat do bruselské kapsy. I do kasy NATO kvůli ruské hrozbě. A protože dodržování hodnot znamená především vydržování běženců ze států, kde brání NATO evropské hodnoty, Dublin IV. nám jich pár desítek tisíc přidělí. Aby od nás kvůli nízkým sociálním dávkám neutekli, bude zavedena jejich jednotná evropská výše. Bude ji proplácet běžencům Brusel. Hádejte ze které kapsy ty peníze budou.
Náš premiér, doufejme že už nebude v demisi, to uvítá a lidu sdělí, že z našej kapsy to neide, ale z tej bruselskej. A že pracovní sily nám tiež scházajů. Tož pan Bůh Bruselu za ty dary zaplať.
To by nebylo to nejhorší, pokud by ovšem EU vydrželo naživu déle než běženci. EU však už dlouho díky bruselské věrchušce nevydrží, běženců však bude i po kolapsu EU přibývat exponenciálně, jak vidíme v Africe. To už však z nich budou v české kotlině, tedy spíše multikulturním kotli, domorodci. Presidentovi budeme říkat „nás Dominik“.
Samozřejmě že do toho mohou promluvit voliči, pokud ovšem budou ještě někdy volby. Starý pán z Hradu obdivuje Švédsko, tak ten vzor demokracie můžeme následovat tím, že se nám demokratické strany v čele s ANO dohodnou, tak jako ve Švédsku, na odkladu voleb, aby se do PS nedostala nějaká nedemokratická strana. Volby budou odloženy dočasně. S dočasností zkušenosti máme. Volby budou, až voliči zmoudří a ti hloupí vymřou. Potřebovali by vydusit.
ANO se už „demokratizuje“ a bude vzato na milost demokratickým klubem i veřejnoprávní TV, jakmile budou Babišovy preference pod 20%, což bude brzo. ANO už není alternativa. Ani pro voliče s delším vedením. Jakmile totiž ANO bere „evropské hodnoty“ za své i její preference berou za své. Pomáhej Ti Janda&Hokovský, premiére v demisi, nás dusit evropskými hodnotami.
Autor je bezpečnostní expert, bývalý člen Zastupitelstva hl. města Prahy a signatář Manifestu D.O.S.T.