Hovory na pravici XXV – Český stát v područí globalismu. A jak z něj ven? – Praha – 3. prosince 2018

Před nebezpečím globalismu a nástupu nové totality varovali řečníci v pondělí 3. prosince v Praze na Novotného lávce v rámci diskusního večera Hovory na pravici pořádaném již po pětadvacáté konzervativním spolkem Akce D.O.S.T.

Předseda tohoto euroskeptického uskupení historik Petr Bahník, který celý večer věnovaný tématu „Český stát v područí globalismu. A jak z něj ven?“ moderoval, přirovnal současné zapojení České republiky do nadnárodních struktur k objetí železné panny, které může být pro náš národ smrtícím.

Právník a publicista Tomáš Břicháček se ve svém příspěvku věnoval hlavně vlivu Evropské unie na Českou republiku a další evropské země. Svoji analýzou jasně dokázal, že jakákoliv reforma Evropské unie za současného vedení není možná. EU tak podle něho zůstává největším nebezpečím pro suverenitu a svobodu evropských národů.

Další vývoj EU podle něho směřuje v současnosti k ještě větší centralizaci než dosud a v agendě obecných civilizačních hodnot bude směřovat ještě více doleva, než jsme tomu byli svědky. Od referenda o brexitu před dvěma lety se elity EU podle něho absolutně v ničem nepoučily, ba právě naopak. Na stále se vršící problémy tohoto nadnárodního kolosu mají jedinou odpověď: Ještě více Evropské unie.

Břicháček také upozornil na nebezpečí Evropského pilíře sociálních práv přjijatého před rokem, který prosazuje jak požadavky staré levice tak především agendu nové „kulturní“ levice.

Vystoupení Tomáše Břicháčka nepostrádalo ani humorné momenty, zejména se přítomní posluchači bavili, když představoval plán subsidiarity tedy přenesení kompetencí, jak s ním přišla Evropské komise, která došla k názoru, že jedinou pravomoc která by se měla nakonec přenést z Bruselu na národní úroveň je zrušení povinného letního času. „Ten se stal obětním beránkem pro to, aby EU dokázala, že to s přenesením pravomocí na národní úroveň myslí vážně“, uvedl za smíchu posluchačů Břicháček.

Na ohrožení národních států ze strany globalizačních struktur upozornil ve svém příspěvku také poslanec za SPD Jiří Kobza. Část politických a mediálních elit vede podle něho dlouhodobý a intenzivní boj proti národním státům „na všech frontách“. „Národní cítění, vlastenectví a jakékoli projevy obhajující význam státu jsou ostrakizovány a dehonestovány a jejich nositelé jsou programově prezentováni jako občané, druhého, nižšího, řadu. Naopak, podporovány jsou, nikoli náhodně, takové politické ideologie, politické strany, neziskové organizace a další aktéři veřejného života, jež dlouhodobě razí protinárodní, prointegrační, multikulturní, proimigrační a podobné koncepty a agendy,“ uvedl zahraniční expert SPD.

Základní bojovou frontou je a bude podle Kobzy především politická půda. „Je nutné svádět tvrdé souboje o každou ztrátu rozhodovací suverenity, o každý unijní předpis, o každou mezinárodní smlouvu. Jak jsme viděli nedávno na příkladu Globálního migračního paktu, má to smysl.“ SPD považuje podle něho za nutnou rychlou a razantní reformu evropských smluv a institucí, a to nejpozději v relativně krátkém období po nadcházejících evropských volbách. „Minimálním cílem musí být návrat nejen před Lisabonskou, ale i Maastrichtskou smlouvu, ukončení všech forem politické integrace a návrat k ekonomické spolupráci na půdorysu někdejších evropských společenství, v rozměrech, řekněme, zóny volného obchodu. Pokud seznáme, že k takovému řešení není na evropské scéně vůle a ochota, dříve či později bude nevyhnutelným krokem Czexit. Čím dříve, tím lépe,“ zakončil své vystoupení poslanec za SPD.

Před tím, abychom spojovali s globalizačními strukturami pouze Evropskou unii varoval ve svém příspěvku bývalý europoslanec za ODS a spolupracovník Institutu Václava Klause Ivo Strejček. „Nezužujme náš náhled na politické vládnutí pouze na EU. Základní pramen globalizace je OSN. Z OSN vychází veškerá protinárodní a protikulturní agenda. OSN je primární zdroj toho co se nazývá globální vládnutí a EU je jen jedním z jeho produktů a odnoží,“ uvedl bývalý europoslanec

Podle něho se ale nejedná jen o OSN ale i o další nadnárodní instituce jako je např. Mezinárodní měnový fond. Tyto instituce, které touží po globálním vládnutí, jsou podle něho hlavním nebezpečím pro demokracii a národní státy. „Všechny tyto instituce mají za cíl zaútočit na národní stát, který jim stojí v cestě, neboť právě národní stát je pro ně zásadní překážkou“. Útok na národní stát je dnes podle něho veden primárně jako útok na jakoukoliv autoritu vzešlou z národních voleb.

Závěrem svého vystoupení zavzpomínal bývalý europoslanec na léta strávená v Bruselu. Budova v Bruselu kde sídlí Evropská komise je podle něho vyzdobena hesly připomínajícími padesátá léta u nás. Jeden z poutačů při vstupu do budovy Evropské komise zní podle něho v přesném překladu „Klimatické závazky do roku 2030 splníme.“ „Nechceme europerestrojku. Chceme fundamentální změnu v EU. Chceme zásadní návrat ke spolupráci národních států“, uzavřel své vystoupení Strejček.

Místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín, který uzavřel blok panelistů, uvedl své vystoupení promítnutím odstrašující globalizační agitky podporující tzv. „Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“ na kterémžto „svěžím dílku“ se podílely tzv. „osobnosti“ naší kultury a veřejného života, které v tomto videoklipu vyzývají k přeměně světa.

Globální smlouvy nejsou podle něho samostatně od sebe vzniklé dokumenty, ale chapadla jedné a téže chobotnice. „Tady jsme ji viděli, jmenuje se Agenda 2030. Byla přijata v září 2015 na summitu OSN a její klíčovou součástí je 17 cílů udržitelného rozvoje a 169 podcílů. Dovedete si asi představit, kolik je na této přeměně zaměstnáno lidí?,“ položil řečnickou otázku Michal Semín.

Od každého státu světa se podle něho očekává, že tento globální plán OSN přetaví do tzv. národních plánů. I kdyby byly některé vlády liknavé při prosazování této globální agendy, je tu Evropská komise, kteří ji aktivně vtělí do unijní legislativy a členské státy mají za povinnost ji přijmout. A k tomu jim podle něho zdatně sekundují různé neziskovky placené z národních i nadnárodních rozpočtů.

„Jsme dokonale obklíčeni. Shora Bruselem, OSN a globálními vládami a zdola globalistickou kavárnou, jejíž páteř tvoří globální politické neziskovky.“ Určitou inspirací by mohla být podle něho vzpoura žlutých vest ve Francii. Podle Semína je třeba jednat, dokud je ještě čas. Jako první krok k oslabení těchto struktur je třeba podle něho okamžitě ukončit financování politických neziskovek z veřejných peněz. „Na politickou neziskovku pokud přijme finanční prostředky ze zahraničí musí být uvaleny citelné daně.“

Státní správu, úřady, ministerstva je třeba podle něho očistit od různých výborů pro menšiny, udržitelný rozvoj, genderovou rovnost a lidská práva. „Je třeba se zvláště zaměřit na rezort školství a zásadním způsobem změnit vzdělávací politiku státu. Důležité je také zamezit přístupu politických neziskovek do škol a pozitivně motivovat školy ke klasické výuce včetně výuky k vlastenectví a tradicím.“

Klíčové jsou podle něho v nadcházejícím střetu s těmito strukturami květnové volby do evropského parlamentu. V nich je třeba podle něho volit takové strany a hnutí, které jsou pronárodní a antisystémové. „Ovšem jen takové, které mají šanci v těchto volbách uspět. Můj názor je, že stranám, které tuto šanci nemají je v tuto chvíli politicky i morálně neobhajitelné dát svůj hlas.

Osobně si myslím, že se všemi výhradami, které je možné k SPD uvést, není jiná volba než volba této strany,“ uzavřel své vystoupení místopředseda Akce D.O.S.T.

zdroj.